Zvláštní povodeň

Mapa území ohrožených zvláštní povodní

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situacemi, jež mohou nastat při provozu vodohospodářských děl, které vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při:

•narušení vzdouvacího tělesa vodního díla (zvláštní povodeň typu 1= ZPV 1),

•poruše hradících konstrukcí a uzávěrů výpustných zařízení vodních děl (označená jako ZPV 2),

•nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (označená jako ZPV 3).

Území MČ Brno-sever může být tímto druhem povodně potenciálně ohroženo, a to na jeho jihovýchodní hranici v okolí řeky Svitavy. Při zvláštní povodni, která by mohla nastat na významnějších vodních nádržích v povodí Svitavy nad Bílovicemi nad Svitavou, tedy na vodních nádržích Letovice na toku Křetínka a Boskovice na toku Bělá, by se průběh povodňové vlny při kulminaci na území MČ Brno-Maloměřice a Obřany a MČ Brno-sever projevil podstatně hůř než při přirozené stoleté povodni, a to i po transformaci povodňové vlny v území mezi těmito dvěma nádržemi a MČ samotnými. Obzvláště negativní účinek zvláštní povodně by se pak projevil při jejím spojení s již probíhající přirozenou povodní.

U provozovaných VD má povinnost stanovení zvláštních povodní vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím, případně v součinnosti s odbornou organizací pověřenou výkonem TBD. U vodních děl III. a IV. kategorie zpravidla pomocí odborného subjektu s oprávněním k projektování v oboru vodních staveb. U navrhovaných nebo rekonstruovaných vodních děl tato povinnost přísluší investorovi.

U děl IV. kategorie a malých vodních nádrží se zvláštní povodně vyčíslují a jejich účinky stanovují v případě, že zvláštní povodeň v důsledku narušení hráze může ohrozit území pod dílem. Posouzení účinku zvláštní povodně se stanoví odborným posouzením nebo expertním odhadem.

Zvláštní povodně se nekvantifikují u malých vodních nádrží, které splňují tyto podmínky:

•výška hráze je nižší než 4 m a současně celkový objem nádrže nedosahuje 50 tis. m3 a navíc při případném narušení hráze nemůže v přilehlém území pod dílem dojít k význačnějším škodám.

•bez ohledu na velikost akumulovaného objemu nádrže, pokud výška hráze není vyšší než 1,5 m.

Vznik zvláštní povodně bezprostředně souvisí s bezpečností vodního díla. Proto při určování parametrů zvláštní povodně a směrodatných limitů SPA je nezbytná spolupráce s určeným pracovníkem, který na konkrétním díle TBD vykonává.

Zvláštní povodeň se charakterizuje hydrogramem umělé průtokové vlny s parametry:

•průtok na začátku vlny,

•kulminační průtok,

•doba vzestupu,

•celková doba trvání,

•objem průtokové vlny.

Parametry zvláštní povodně jsou jako návrhové hodnoty podkladem pro stanovení příslušných stupňů povodňové aktivity a pro vyčíslení účinků zvláštních povodní v toku pod VD. Vlastník (provozovatel) vodního díla je poskytuje na vyzvání příslušným povodňovým orgánům.

Povinnost stanovení směrodatných limitů pro třístupňové vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí SPA má vlastník (provozovatel) vodního díla. U vodních děl I. a II. kategorie tak činí prostřednictvím odborné organizace pověřené výkonem TBD. U ostatních vodních děl je zpravidla navrhuje hlavní pracovník TBD, případně jiný odborný kvalifikovaný subjekt (např. zpracovatel manipulačního řádu) s využitím zkušeností hlavního pracovníka TBD. Tyto stupně povodňové aktivity vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí a vážou se na směrodatné limity, případně mezní nebo kritické hodnoty jevu souvisejícího se vznikem zvláštní povodně.