Popis území
Městská část Brno-Černovice je situována na levém břehu řeky Svitavy (říční km 3,341 – železniční most až říční km 5,538 – most Křenová / Olomoucká). Svitava tvoří západní hranici městské části a protéká v zaříznutém korytě. Dnešní správní území má rozlohu 629,41 ha.
Černovice patří historicky mezi nejstarší městské části Velkého Brna. První zmínka o Černovicích se datuje k roku 1304. V roce 1645 při obléhání Brna švédskými vojsky byla obec značně poškozena. Severně od starých Černovic byla v letech 1861–1863 vybudována zemská psychiatrická léčebna. Od 70. let 19. století vznikala zástavba Nových Černovic, která byla dotvořena během období První republiky. Ve třicátých letech vznikla na východě nouzová dělnická kolonie Černovičky, náležející od roku 1969 ke katastru sousední Slatiny. Roku 1959 začalo v Černovicích vznikat vůbec první brněnské panelové sídliště.
Rozlohou i počtem obyvatel patří Černovice mezi středně velké městské části. Do roku 1919 byly samostatnou obcí a v témže roce s mnoha jinými obcemi byly připojeny k Brnu. Pro Černovice byla dlouho charakteristická zemědělská produkce, která byla v 19. a 20. století doplněna i rozsáhlou průmyslovou výrobou, která se extenzívně rozšiřovala až do poloviny 20. století.
Městská část Brno-Černovice hraničí na východě s městskou částí Brno-Slatina, na severu s městskou částí Brno-Židenice, na západě s městskými částmi Brno-střed a Brno-jih a na jihu pak hraničí s městskou částí Brno-Tuřany.
Správní rozdělení a demografické údaje
Městská část Brno-Černovice je z hlediska legislativy považována také za obec. Její samosprávné kompetence a kompetence jejích orgánů jsou stanoveny zákonem o obcích (obecní zřízení) (Zákon č. 128/2000 Sb.) a statutem města Brna (Vyhláška Statutárního města Brna č. 20/2001, Statut města Brna, a navazujících vyhlášek.
Městská část Brno-Černovice se skládají z menších Starých a větších Nových Černovic. Nové Černovice mají městský charakter s prvorepublikovými domy. Oproti tomu Staré Černovice jsou převážně vesnického charakteru. Dříve bylo ve Starých Černovicích převážně zemědělské a zahrádkářské využití, nyní se mění v průmyslovou oblast.
Statutární město Brno
Území |
počet obyvatel |
|
katastrální území |
plocha [km2] |
|
|---|---|---|---|---|---|
|
ČR |
cizinci |
|
|
|
11 804 |
1 606 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.brno-bohunice.cz, údaje ČSÚ |
Bohunice |
3,02 |
|
2 425 |
347 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.bosonohy.cz, údaje ČSÚ |
Bosonohy |
7,15 |
|
22 471 |
1 789 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.bystrc.cz, údaje ČSÚ |
Bystrc |
27,26 |
|
6 595 |
1 925 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.brno-cernovice.cz/, údaje ČSÚ |
Černovice |
6,29 |
|
3 088 |
698 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.mcchrlice.brno.cz/, údaje ČSÚ |
Chrlice |
9,49 |
|
1 874 |
185 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.mcivanovice.cz/, údaje ČSÚ |
Ivanovice |
2,45 |
|
1 112 |
77 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.brno-jehnice.cz, údaje ČSÚ |
Jehnice |
4,07 |
|
7 610 |
3 120 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.brno-jih.cz/, údaje ČSÚ |
Dolní Heršpice, Horní Heršpice, Komárov, Přízřenice, Trnitá (část) |
12,79 |
|
4 547 |
434 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.jundrov.info, údaje ČSÚ |
Jundrov (část), Pisárky |
4,22 |
|
1 075 |
103 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.kninicky.eu, údaje ČSÚ |
Kníničky |
10,93 |
|
11 524 |
679 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.kohoutovice.brno.cz, údaje ČSÚ |
Jundrov (část), Kohoutovice (část), Pisárky |
4,09 |
|
7 401 |
740 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.brno-komin.cz, údaje ČSÚ |
Komín |
7,6 |
|
23 984 |
6 698 |
Černá Pole (část), Královo Pole, Ponava, Sadová |
10,08 |
||
24 270 |
2 554 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.brno-lisen.cz, údaje ČSÚ |
Líšeň |
15,71 |
|
5 608 |
764 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.malomerice.cz, údaje ČSÚ |
Maloměřice (část), Obřany |
9,3 |
|
5 428 |
597 |
povodňová komise – dbf, web: https://medlanky.brno.cz/, údaje ČSÚ |
Medlánky |
3,51 |
|
9 546 |
893 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.novy-liskovec.cz/, údaje ČSÚ |
Nový Lískovec |
1,65 |
|
591 |
34 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.brno-oresin.cz/urad.asp, údaje ČSÚ |
Ořešín |
3,06 |
|
13 314 |
1 609 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.reckovice.brno.cz, údaje ČSÚ |
Mokrá Hora, Řečkovice |
7,56 |
|
41 594 |
8 299 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.sever.brno.cz, údaje ČSÚ |
Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, Zábrdovice (část) |
12,24 |
|
8 948 |
3 756 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.mcslatina.cz/, údaje ČSÚ |
Slatina |
5,83 |
|
11 460 |
1 256 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.staryliskovec.cz, údaje ČSÚ |
Starý Lískovec |
3,28 |
|
88 028 |
17 892 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.brno-stred.cz, údaje ČSÚ |
Černá Pole (část), Město Brno, Pisárky (část), Staré Brno, Stránice, Štýřice, Trnitá (část), Veveří, Zábrdovice (část) |
14,65 |
|
5 065 |
941 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.turany.cz/, údaje ČSÚ |
Brněnské Ivanovice, Dvorska, Holásky, Tuřany |
17,84 |
|
849 |
10 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.brno-utechov.cz/, údaje ČSÚ |
Útěchov u Brna |
1,18 |
|
10 979 |
1 044 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.vinohrady.brno.cz/, údaje ČSÚ |
Maloměřice (část), Židenice (část) |
1,96 |
|
19 284 |
2 612 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.zabovresky.cz, údaje ČSÚ |
Žabovřesky |
4,35 |
|
5 730 |
455 |
povodňová komise – dbf, web: https://www.zebetin.cz, údaje ČSÚ |
Žebětín |
13,59 |
|
18 980 |
4 792 |
povodňová komise – dbf, web: http://www.zidenice.eu/, údaje ČSÚ |
Zábrdovice (část), Židenice (část) |
5,05 |
|
Správní obvod celkem |
375 184 |
65 909 |
|
|
230,2 |
Tabulka obsahuje 58 záznamů, byla aktualizována z databáze dne 30.05.2026
Informativní počet obyvatel k 01.01.2026 (údaje MV ČR – nenahrazuje ČSÚ)
Informativní počet cizinců s platným pobytem nad 90 dní na území obcí a městských částí, dle zákona č. 326/1999 Sb.
Institucí, která je oprávněna poskytovat statistické údaje ve smyslu § 18 odst. 1 písm. b) a c) zákona o statistické službě je Český statistický úřad.