Metodický pokyn MŽP k § 67 Vodního zákona

<< Klikněte pro zobrazení obsahu >>

[Úvodní stránka]  Ostatní > Seznam předpisů > Texty vybraných předpisů > Metodické pokyny >

Metodický pokyn MŽP k § 67 Vodního zákona

Určeno: Vodoprávním úřadům (obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady)

Vymezení a rozsah metodického pokynu

Mezi veřejné zájmy, které zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) chrání, patří i vytvoření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní (viz § 1 odst. 1 vodního zákona). Důležitou skupinu povodňových opatření představuje stanovování záplavových území (viz § 65 odst. 2 písm. a) vodního zákona). Novela vodního zákona (zákon č. 113/2018 Sb.) zavedla povinnost vodoprávních úřadů stanovit mimo aktivní zónu v záplavovém území opatřením obecné povahy omezující podmínky. Tento metodický pokyn upřesňuje postup vodoprávních úřadů při stanovení omezujících podmínek mimo aktivní zónu záplavového území podle § 67 odst. 3 vodního zákona, ve znění zákona č. 113/2018 Sb.

Účel metodického pokynu

Vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností; v případě významných vodních toků krajský úřad) na návrh správce vodního toku stanovuje záplavová území jako administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. V souladu s vyhláškou č. 79/2018 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace vymezuje záplavové území s dobou opakování povodně 100 let a další záplavové čáry pro povodně s dobou opakování 5, 20 a 500 let. Součástí nově navrhovaných záplavových území je i vyjádření povodňového ohrožení (v mapě povodňového ohrožení) definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních s výše uvedenými dobami opakování. Ohrožení může nabývat hodnot vysoké, střední, nízké a zbytkové. Součástí opatření obecné povahy, kterými se stanovují záplavová území a jejich aktivní zóny, jsou ode dne nabytí účinnosti zákona č. 113/2018 Sb. povinně i omezující podmínky, které je třeba přijmout, aby byl naplněn deklarovaný veřejný zájem – snížení nepříznivých účinků povodní ve vymezeném území. U již stanovených záplavových území vodoprávní úřad na základě dostupných informací o povodňovém nebezpečí nebo ohrožení zváží, zda stanoví omezující podmínky podle § 67 odst. 3 vodního zákona bezodkladně nebo při nejbližší úpravě vymezení záplavového území.

Kompetence vodoprávních úřadů

Vodoprávní úřad ve spolupráci s dotčenými obecními úřady (povodňovými orgány zabezpečujícími řízení ochrany před povodněmi v rámci územní působnosti) stanoví omezující podmínky v záplavovém území, aby bylo minimalizováno riziko ohrožení lidských životů, zajištěna bezpečnost aktivit a objektů samých a dalších veřejných zájmů. Princip kompetence stanovení omezujících podmínek v záplavovém území je stejný jako u stanovení záplavových území – krajský úřad provádí stanovení pro významné vodní toky, obecní úřad obce s rozšířenou působností pro ostatní vodní toky.

Pozn.: Pro odstranění jakýchkoli pochybností týkajících se kompetence krajského úřadu stanovit omezující podmínky v záplavových území se v projednávané novele vodního zákona navrhuje upřesnit ustanovení § 107 odst. 1 písm. o) tak, že krajský úřad stanoví na návrh správce povodí nejen rozsah, ale též omezující podmínky (podle § 67 odst. 3 vodního zákona) v případě záplavových území významných vodních toků.

Omezující podmínky

Se znalostí místních podmínek a výstupů z návrhu záplavových území (hloubky a rychlosti proudění vody při Q5, Q20, Q100 a Q500; mapy povodňového ohrožení) by se omezující podmínky měly týkat aktivit, které by mohly způsobit ohrožení lidských životů, narušení základních funkcí území (např. hygienická a zdravotní služba, náhradní zásobování, doprava), případně které by mohly ztížit provádění povinností vyplývajících z vodního zákona (zejména hlásná povodňová a hlídková služba, záchranné práce, evakuace obyvatelstva) a zabezpečení náhradních funkcí v území. Mezi omezující podmínky lze po zohlednění konkrétních okolností doporučit:

omezení skladování nezabezpečeného odplavitelného materiálu, který může přemístěním poškodit veřejné i jiné soukromé objekty či vytvořit překážku (ucpat průtočný profil) pro povodňovou vlnu,

omezení skladování nezabezpečených závadných látek, které mohou kontaminací povodňové vody ohrozit jakost povrchových a podzemních vod,

omezení nové výstavby liniových objektů (např. ploty), významně ovlivňující odtokové poměry

omezení výstavby objektů, v nichž se trvale zdržují lidé nebo které slouží ke shromažďování lidí – např. nemocnice, domovy důchodců, školy, obchodní centra atd.

požadavek na zvýšenou odolnost objektů nové výstavby nebo jejich částí a jejich dispozici, která přispěje k minimalizaci nepříznivých účinků povodní snížením jejich zranitelnosti a potenciálních škod např.

omezení podsklepených objektů, požadavek na umístění úrovně podlah 1. nadzemního podlaží nad úroveň hladiny příslušné QN (např. Q100),

požadavek na umístění citlivých technologií vnitřního vybavení (např. elektrorozvaděče, plynové kotle, spotřebiče atd.) nad úroveň příslušné hladiny QN (např. Q100),

požadavek na detailní materiálové specifikace pro spodní části staveb (např. nenasákavé případně omyvatelné materiály, aby byla možná rychlá a nenákladná údržba po povodních),

požadavek na vybavení objektů prvky aktivní ochrany před vniknutím vody do vnitřních částí objektů (např. mobilní hrazení, speciální těsnění otvorů – okna, dveře),

požadavek na přizpůsobení dispozice objektů hlavním směrům průtoku při povodňové situaci.

Mgr. Lukáš Záruba

ředitel odboru ochrany vod


Ostatní > Seznam předpisů > Texty vybraných předpisů > Metodické pokyny > Metodický pokyn MŽP k § 67 Vodního zákona

   | tisk | nahoru |

stránka MZP_2019.htm aktualizována: 07.10.2021, publikována: 22.03.2024