<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území

Popis území

Brno-Bystrc se nachází na severozápadním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou části Brno-Bystrc, původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1960. Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Počtem obyvatel se řadí k největším městským částem města Brna a svou rozlohou 27,24 km² je částí největší. První písemné zmínky a původ názvu Bystrc začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti.

Pro svoji atraktivní polohu v sousedství Podkomorských lesů a Brněnské přehrady je vyhledávanou lokalitou nejen pro klidné bydlení, ale především pro volnočasové aktivity obyvatel města. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů: Brněnská přehrada, Zoo Brno situovaná na Mniší hoře, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.

Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – tzv. Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici, víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc. Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Ečerova. V roce 2006 začala výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova) vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.

Správní rozdělení a demografické údaje

Městská část Brno-Bystrc je z hlediska legislativy považována také za obec. Její samosprávné kompetence a kompetence jejích orgánů jsou stanoveny zákonem o obcích (obecní zřízení) (Zákon č. 128/2000 Sb.) a statutem města Brna (Vyhláška Statutárního města Brna č. 20/2001, Statut města Brna, ve znění vyhlášek č. 21/2001, č. 25/2001, č. 2/2002, č. 5/2002, č. 7/2002, č. 24/2002, č. 3/2003).

MČ Brno-Bystrc se skládá z jednoho katastrálního území Bystrc o výměře 27,24 km². Městská část je tvořena 16 sídelními jednotkami: Bystrc-jih, Foltýnova, Hrad Veveří, Kamechy-východ, Kočičí žleb, Kozí horka-Chochola, Mniší hora, Myslivna-Obora, Náměstí 28. dubna, Pohádka máje, Polesí Žebětín, Přístavní, Rakovec, Teyschlova, Údolí oddechu, Vejrostova.

Statutární město Brno

 

Údaje o počtu obyvatel jsou jen informativní. Institucí, která je oprávněna poskytovat statistické údaje ve smyslu § 18 odst. 1 písm. b) a c) zákona o statistické službě je Český statistický úřad.

Tabulka obsahuje údaje k 24.01.2025.