<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Úvodní stránka]  Věcná část > Charakteristika území > Hydrologické poměry > Svitava

Svitava (IDVT 10100024, ČHP 4-15-02-1093, 4-15-02-1094 a 4-15-02-1096) pramení v okolí obce Javorník severozápadně od Svitav. Řeka Svitava je dlouhá 98,39 km a plocha jejího povodí činí 1 149,43 km2. Protéká Letovicemi, Boskovicemi a Blanskem. Její levostranné přítoky Punkva a Křtinský potok odvádějí vodu z Moravského krasu. Mezi pravostranné přítoky se řadí např. Křetínka. Na území SO ORP Brno vtéká v severovýchodní části do MČ Obřany a Maloměřice. V hranicích města Brna protéká v délce cca 14,30 km. Tok dále pokračuje na jih území, kde se na území MČ Brno-jih vlévá do Svratky (ř. km 35). Řeka byla v minulých stoletích značně regulována, přičemž se stáří úprav pro jednotlivé úseky velmi liší. V červenci roku 1997 se v povodí Svitavy vyskytly mimořádné povodně, které se v menším rozsahu opakovaly i na jaře roku 2006. Přirozenou povodní může být Svitava zasažena hlavně v období jarního tání (únor–květen), nebo vlivem déle trvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením území (viz. povodeň v červenci roku 1997, kdy Svitava v Bílovicích nad Svitavou kulminovala průtokem zhruba 125 m3/s – tj. průtok odpovídající přibližně Q20).

Na území MČ Brno-Maloměřice a Obřany vede trasa koryta Svitavy směrem od východu k západu. Popis úseků a jezů je převzat z Povodňového plánu MČ Brno-Maloměřice a Obřany, duben 2015:

•Úsek v km 7,840–8,870 (jez v Maloměřicích): úprava koryta z roku 1923. Koryto má tvar jednoduchého lichoběžníku o šířce ve dně b = 23–25 m. Svahy o sklonu 1:1,5 jsou opevněny kamennou dlažbou opřenou o kamennou patku. Kapacita koryta řeky je 110 m3/s.

•Úsek v km 8,870–9,283 (Cacovice): koryto nad Maloměřickým jezem je neupravené a jezová zdrž zanesená. Kapacita koryta je 110 m3/s.

•Úsek v km 9,283–9,874: v roce 1983 provedeno nové koryto šířky ve dně b = 15 m, tvaru jednoduchého lichoběžníku se sklony svahů 1:1,5. Svahy jsou osety travou, paty svahů jsou opevněny kamennou záhozovou patkou. Ohrázování (zejména pravého břehu) má šířku hrází v koruně 3 m. Součástí této úpravy byla také výstavba nového pevného prefabrikovaného železobetonového jezu v km 9,620. Kapacita koryta je 160 m3/s.

•Úsek v km 9,874–10,170 (Cacovický jez): úprava koryta z roku 1971. Koryto má tvar jednoduchého lichoběžníku o šířce ve dně b = 12 m a hloubce koryta h = 4,10 m. Opevnění svahů o sklonu 1:1,5 je provedeno částečně kamenným pohozem, dále jsou svahy ohumusovány a osety. Kapacita koryta je 80–100 m3/s. Cacovický jez v km 10,157 je v současné době opraven. Z nadjezí odbočuje Cacovický náhon, v současnosti ve špatném stavu, vytváří Cacovický ostrov. V dolní části je do náhonu převedena Ponávka, a to štolou o délce cca 2,8 km z Myslínovy ulice. V nadjezí má řeka Svitava přírodní charakter.

•Úsek v km 10,170–10,962: v tomto úseku má řeka Svitava přírodní charakter a kapacita koryta je až po zaústění Obřanského náhonu 80–100 m3/s.

•Úsek v km 10,962–11,839 (jez Obřany – kamenný most ČD): břehy zdrže Obřanského jezu jsou stabilizovány vzrostlými porosty, jezová zdrž je zanesená. Kapacita koryta je 110–150 m3/s.

•Úsek v km 11,839–14,300: přírodní koryto v sevřeném úzkém údolí je zpevněno keřovými a stromovými porosty. Kapacita koryta je 110–150 m3/s.

 

Na území MČ Brno-Maloměřice a Obřany jsou na řece Svitavě postaveny tyto jezy:

•Jez Maloměřice v km 8,870 byl postaven v roce 1861. Jednalo se o pevný jez s dřevěnými nástavky výšky 0,50 m. V roce 2002 byl jez zrekonstruován a nyní se skládá ze dvou sklopných ocelových klapek o výšce h = 0,50 m. Větší klapka o délce 24,40 m je ovládaná dvěma řetězovými táhly, menší klapka o délce 2,0 m je ovládaná pákovým mechanizmem. Kóta pevné přelivné hrany při sklopených klapkách je 205,26 m n. m., kóta horní hrany vztyčených klapek činí 205,69 m n. m., kóta max. hladiny je 206,20 m n. m. Nevyhrazení kovových klapek při vyšších průtocích způsobuje záplavy okolních pozemků v nadjezí. Obsluha jezu nastupuje nepřetržitou službu při průtoku 22 m3/s a odesílá varovné zprávy na MMB. Majiteli a správci jezu jsou Pavel Edler a Ing. Jan Edler.

•Jez Maloměřice II v km 9,620 byl postaven v roce 1983. Jedná se o prefabrikovaný železobetonový pevný jez. Převýšení přepadové hrany nade dnem je 1,0 m, šířka b = 18,0 m. Na jezu nelze manipulovat. Provozovatelem je Povodí Moravy, s.p.

•Jez Cacovice v km 10,157 byl postaven v roce 1910 jako pevný betonový jez. Přepadová hrana má šířku b = 42, 80 m, hloubka jezu h = 3,20 m. Nad jezem odbočuje Cacovický náhon, který je za vtokem opatřen stavidlem. Jedná se o pevný jez, na kterém nelze manipulovat. MVE se nachází na Cacovickém náhonu. Se stavidly na náhonu je třeba začít manipulovat (omezovat přítok na MVE) při průtoku v řece Svitavě vyšším jak 5,35 m3/s a zamezit vzniku nebezpečí rozlivů vody z náhonu a odpadu. Při průtoku v řece nad 60 až 70 m3/s začne voda přepadat přes stavidla v náhonu a nastane rozliv v přilehlém území (záplavové území). Obsluha MVE nastupuje nepřetržitou službu při průtoku 22 m3/s. Obsluha MVE začne provádět manipulace na stavidle v náhonu při průtoku 5,35 m3/s a odesílá varovné zprávy na MMB. Manipulaci provádí po dohodě s dispečinkem Povodí Moravy, s. p.

•Jez Obřany v km 10,962 byl postaven v roce 1914. Jedná se o pevný betonový jez s dřevěnými nástavky o výšce h = 1,0 m. Nevyhrazení nástavků při vyšších průtocích způsobuje záplavy okolních pozemků v nadjezí. Z nadjezí odbočuje náhon do objektu bývalého sídla Lanarestu, nyní je zde firma ELFRA PLUS s.r.o. Jez je zkonstruován tak, aby se dřevěné nástavky při větších průtocích tlakem vody samy vyvracely a v případě potřeby může obsluha jezu krajní nástavky sama vyrazit. Pokud jsou všechny nástavky sklopeny, převede jez Q100 = 175 m3/s. Turbína MVE je v současné době vyřazena z provozu (před jejím opětovným zprovozněním je nutná repase). Jsou-li postaveny všechny nástavky a MVE není v provozu, je při průtoku 22 m3/s stav na vodočtu osazeném na břehovém pilíři 1,34 m (stav bdělosti je při Q = 29 m3/s), při průtoku 44 m3/s je stav na vodočtu 1,54 m (stav pohotovosti je při Q = 50 m3/s) a při průtoku 73 m3/s je stav na vodočtu 1,74 m (stav ohrožení je při Q = 78 m3/s). Nula vodočtu je umístěna na koruně pevného jezu (kóta 211,61 m n. m.). Obsluha jezu nastupuje nepřetržitou službu při průtoku 44 m3/s a odesílá varovné zprávy na MMB. Provozovatelem je firma ELFRA PLUS s.r.o.

 

Hydrologické údaje toku Svitava v profilu limnigrafické stanice Bílovice nad Svitavou:

Číslo hydrologického pořadí: 4-15-02-109

Plocha povodí: 1 119,98 km2

Dlouhodobý průměrný průtok (Qa): 4,26 m3/s

Dlouhodobý průměrný roční úhrn srážek: 649 mm

 

N-leté vody na Svitavě

M-denní průtoky řeky Svitavy v hlásném profilu