<< Klikněte pro zobrazení obsahu >> [Důležité stránky]  Věcná část > Charakteristika zájmového území > Popis území

Součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Brno (dále jen SO ORP Brno) je jediná obec a to statutární město Brno, která je dělena na 29 městských částí. S rozlohou 230,2 km2 a s 374627 obyvateli (stav k 01.01.2024, údaje MV) se jedná o druhé největší a nejlidnatější město České republiky. Jedná se o kulturní, hospodářské, dopravní, univerzitní, společenské, soudní a politické centrum, které svým vlivem přesahuje hranice Jihomoravského kraje. Město leží nad soutokem řek Svratky a Svitavy a v současnosti se rozkládá v nadmořské výšce od 197 do 487 m. Nejnižší místo města Brna leží v katastru MČ Chrlice, nejvyšší kótu má Lipový vrch v Žebětínském polesí.

Správní obvod ORP sousedí se správními obvody ORP Rosice ze západu, ORP Kuřim ze sever, s ORP Šlapanicemi na východě a jihozápadě a s Židlochovicemi na jihu.

Historie osídlení dnešního Brna sahá už do pravěku. Pravděpodobně kolem roku 1000 zde byla vytvořena první osada u brodu přes řeku Svratku (dnešní Staré Brno). V roce 1243 bylo Brnu uděleno malé a velké privilegium, díky němuž se z něj stalo královské město, ve kterém od 14. století sídlil moravský markrabě a moravské zemské sněmy. Díky své výhodné poloze se stává důležitou křižovatkou obchodních cest a od 18. století dochází k rozvoji zejména textilního a strojírenského průmyslu, který měl velký dopad i na hospodaření s vodou. S rozvojem průmyslu stoupá vliv brněnských předměstí, která se s Brnem postupně slučovala. V průběhu 20. století dochází k diverzifikaci průmyslu a začíná se rozvíjet dřevařský, papírenský, potravinářský, chemický či elektrotechnický průmysl. V současnosti dochází k rozvoji nových oborů jako informatika, telekomunikace, lékařská technologie, hi-tech či výroba výzkumných nástrojů. V současnosti pracuje zhruba 67 % obyvatelstva ve službách a 30 % v průmyslu.

Na území města Brna se nachází také významný dopravní uzel automobilové, autobusové a vlakové dopravy. Přes Brno je vedena dálnice D1 ve směru na Prahu a Ostravu a dálnice D2 do Bratislavy. Na území Brna leží mezinárodní letiště, které si upevňuje pozici druhého největšího letiště v ČR.

Město Brno má velmi rozmanitý a prostorově diferencovaný reliéf, který souvisí se složitou geologickou stavbou. Brno se rozkládá na dvou geologicky odlišných jednotkách různého stáří: Českého masivu a Vnějších Západních Karpat. Český masiv je na území Brna tvořen brněnským masivem, který se skládá z metamorfovaných a magmatických hornin kadomského stáří (přelom starohor a prvohor) tj. granitů, granodioritů, bazaltů, dioritů, gabra a mladších hornin jako vápence (Hády, JV část města) či slepence, droby a břidlice (V okraj města). Na jihovýchodní straně je překryt mladšími jíly a písky (přelom druhohor a třetihor) čelní předhlubně Vnějších Západních Karpat, která zde tvoří pánve. Oblast byla ovlivněna v období čtvrtohorních glaciálů, kdy došlo k ukládání spraší a sprašových hlín zejména na jihovýchodě území či štěrkopískových terasových uloženin v okolí Černovic a Tuřan.

Rozdělení a charakter reliéfu města Brna vychází z geologického podloží, proto je možné ho rozdělit do dvou provincií: České vysočiny a Západních Karpat. Provincie České vysočiny je tvořena severní, severovýchodní a západní částí a je typická zastoupením příkrých svahů a lesů. Západní část je tvořena hřbety (např. Petrov, Kraví hora a Kohoutovice) a prolomy na vyvřelých horninách. Severní část okolo Řečkovic je tvořena úzkou sníženinou vyplněnou spraší. Severovýchodní část je tvořena členitým povrchem a krasovou plošinou na Hádech (jižní část Moravského krasu). Vysoká lesnatost v této části se výrazně podílí na ochraně krajiny před povodněmi na menších tocích. Zadržují srážkovou vodu a zpomalují odtok vody. Západní Karpaty zahrnující jih a jihovýchod města jsou tvořeny plochým, místy zvlněným terénem, s akumulačními rovinami kolem Svratky a Svitavy a říčními terasami kolem Svitavy. Převládá zde zemědělský charakter s minimem lesů. Na severu území se převážně vyskytují půdní typy kambizemě mesobazické a hnědozemě modální, na jihu území pak černozem modální.

Díky různorodému geologickému složení se ovšem vyskytují základové půdy jak velmi dobře únosné s nízkou hladinou podzemní vody, tak na druhé straně půdy s velmi malou únosností a vysokou hladinou spodní vody.

Jak ukazuje tabulka níže, ve statutárním městě Brně převažuje nezemědělská půda nad tou zemědělskou. Na největší ploše se rozprostírají lesní pozemky, následovány ostatní plochou a ornou půdou. Kategorie zastavěná plocha a nádvoří zabírají něco přes 9 % území.

Zemědělská půda na území města Brna se nachází převážně v okrajových částech, jen u MČ Žabovřesky, Královo Pole, Komárov a Černovice zasahuje hlouběji do města. Zbývající drobné, zemědělsky obhospodařované plochy v zastavěném území tvoří soukromé zahrady, zahrádkářské kolonie a užitkové sady. Významným prvkem města jsou městské parky, městská zeleň, uliční stromořadí a příměstské rekreační lesy.

Vodohospodářsky významnou součástí prostředí jsou lesní ekosystémy, jež výrazně zasahují do oběhu vody a vodních poměrů v krajině. Schopnost lesů zadržovat srážkovou vodu významně ovlivňuje genezi odtoku. Retence a zpomalení odtoku srážkových vod, ochrana půdy před erozí a ochrana jakosti vod, jsou nejdůležitější vodní účinky lesa. Pozitivně se uplatňují zejména v povodích drobných toků, kdy přispívají k ochraně krajiny před záplavami. V brněnské aglomeraci jsou to zejména severovýchodní až severozápadní a západní oblasti s vysokým plošným podílem lesů. Území na jihu a jihovýchodě je naopak na lesy chudé. Lesní pozemky tvoří celkem 27,75 % území města Brna.

Zastavěné plochy města Brna zabírají značnou část území a mají celkem dosti příznivé základové podmínky. Převážnou část představují pleistocenní spraše a sprašové hlíny, holocenní aluviální náplavy, gabra, diority, granity (východní a západní granitové zóny) a pleistocenní štěrkopískové terasové uloženiny (Černovice–Tuřany).

Využití plochy území správního obvodu ORP Brno k 1. 1. 2017

 

Jak již bylo zmíněno, statutární město Brno je rozděleno na 29 městských částí. Ty jsou tvořeny 48 katastrálními územími.

Počet obyvatel s trvalým bydlištěm v Brně je 377 973 (stav k 31. 12. 2016, ČSÚ). Nicméně statutární město Brno je výrazným „dojížďkovým magnetem“ (za zaměstnáním, vzděláním či službami) a studentským městem. Celkový počet osob přebývající ve městě je tedy velmi kolísavý. Maximálního počtu osob dosahuje přes pracovní dny mimo prázdniny, minimálního pak o prázdninách, či víkendech.

V následující tabulce jsou uvedena data o rozloze, počtu obyvatel, počtu obyvatel v produktivním věku a hustotě zalidnění pro statutární město Brno a každou městskou část. Průměrná rozloha městských částí je 7,94 km2. Podobnou rozlohu mají MČ Brno-Komín, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a Brno-Bosonohy. Největší městskou částí je Brno-Bystrc s 27,25 km2, nejmenší pak Brno-Útěchov s 1,18 km2. Nejvíce obyvatel (64 318) má MČ Brno‑střed (jedná se o 17 % brněnské populace). Průměrný počet obyvatel na městskou část je okolo 11 400, což odpovídá 3,04 % počtu obyvatel Brna. Podobný počet obyvatel mají MČ Brno-Nový Lískovec, Brno-jih a Brno-Kohoutovice. Nejméně obyvatel má MČ Brno-Ořešín (577 obyvatel). Největší hustotu zalidnění má MČ Brno-Nový Lískovec, průměrnou Brno-Královo Pole, Brno-Řečkovice a Mokrá Hora a Brno-Líšeň, nejmenší pak MČ Brno-Kníničky.

Demografické údaje jednotlivých městských částí v porovnání se statutárním městě Brno v absolutních a relativních číslech k 1. 1. 2013 (ČSÚ)